Mít sídlo ve vlastním bytě je riziko

vaše adresa bude ve všech registrech a rejstřících volně dostupná zdarma a komukoliv
kontroly z úřadů budete absolvovat u sebe doma
v případě exekuce může nastat značný problém s rozlišením firemního a osobního majetku
pokud nebydlíte na prestižní adrese, ani sídlo nebude působit reprezentativně
musíte získat souhlas vlastníka nemovistosti (pokud není vaše)
musíte firmu označit na budově (s tím v praxi nemusí souhlasit majitel, úřad ani soused)
musíte přebírat poštu a být kontaktní

Pro koho je virtuální sídlo vhodné?

Z principu zejména pro ty podnikatele, kteří poskytují služby, běžně pracují z domova, na cestách, v coworking space nebo jsou často v terénu a u svých klientů. Řada podnikatelů fyzickou kancelář skutečně vůbec nepotřebuje. Byla by jim k ničemu a za pronájem by zbytečně vyhazovali peníze, což by bylo v rozporu se zásadami péče řádného hospodáře. Také argument, že je takový podnikatel nekontaktní, by byl nesmyslný. Poštu a pevnou linku mu řeší poskytovatel sídla a firma má být kontaktní přednostně přes datovou schránku, a to ze zákona.

Virtuální sídlo je naprosto legální. Citujeme z rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 9 Af 21/2017, který se mj. dotýká i pohledu soudu na virtualitu sídla: „Dále je nutno dát žalobkyni za pravdu v tom, že „virtuální sídlo“ je legální institut. S účinností od 20. 7. 2009 bylo totiž novelizováno ustanovení § 19c tehdy platného zákona č. 40/1964 Sb. (tzv. „starý občanský zákoník“), a to zákonem č. 215/2009 Sb. (nyní § 136 a 137 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), které v důsledku unijní legislativy zmírnilo požadavky na sídlo podnikajících subjektů.“

Vyvstanou-li tedy pochybnosti o skutečném výkonu ekonomické činnosti korporace, která nemá svou vlastní provozovnu ani prostory vlastní ekonomické činnosti či skladovací prostory, daňové orgány nemohou považovat tuto skutečnost samu o sobě za nezákonnou nebo ji přičítat k tíži jako takovou.

Sídlo a provozovna není to samé

Provozovnou se rozumí zvláštní a samostatně ohlášený podnikatelský prostor, ve kterém je provozována živnost, tedy kde se přímo vykonává určitá podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena identifikačním číslem osoby (jestliže je přiděleno), obchodním jménem, pokud se jedná o obchod, provozní dobou a musí se uvést také osoba zodpovědná za provoz. Na rozdíl od sídla není počet provozoven podnikatele omezen.

Sídlo právnické osoby je jen jedno, určí se při jejím ustavení a do veřejného rejstříku se zapisuje plná adresa sídla. Sídlo musí být označeno identifikačním číslem osoby (jestliže je přiděleno) a obchodním jménem.